Letní čtrnáctidenní tábor naší hlídky se nesl v duchu putování za ztraceným ananasem. Celé dobrodružstí ale začalo už v březnu, a to když paní Uršula Rádsetoulalová ztratila svůj výstavní ananas, který se ji podařil vypěstovat v obci Kunratice na Vysočině. Byl to fenomenální počin a vypěstováním tohoto ananasu útočila nejen na první místo v celostátní soutěži pěstitelů, ale i na celosvětové prvenství v této soutěži. Avšak, její ananas se jí ztratil, anebo jak jsme později zjistili, byl odcizen. Rozhodla se tedy, že povolá detektivní agenturu Kukl, která se specializuje na hledání ztracených věcí.
Nejen, že má tato agentura až neuvěřitelnou úspěšnost při hledání ztracených věcí, má také i velmi důmyslnou taktiku jak tuto věc vždy najít. Podstatou té taktiky je to, že hledaní ztracené věci započne až po čtyřech měsících od nahlášení. To je důvod proč hledání začalo až v sprnu. Agentura Kukl si tedy sehnala několik desítek nezletilých dobrovolníků se zapálením najít paní Uršule její ananas.
Ze začátku šlo hledání ztěžka, měli jsme spoustu stop, ale zdálo se nám jako kdyby všechny byly slepé, jako kdyby nikam nevedly. A i poté co už jsme po několika dnech zjistili aspoň nějaké informace o možném osudu ztraceného ananasu, nikdo si stále nebyl jistý tím, kde by tento ananas mohl být. Až v posledních pár dnech druhého týdne v srpnu jsme narazili na několik zásadních indicíí, které nás k ananasu dovedly. Nebylo to ale jednoduché, nalezení ananasu totiž, mimo jiné, předcházelo znovudobytí tábořiště, které bylo v naší nepřítomnosti obsazeno zlými bandity. Tito bandité měli prsty v odcizení ananasu paní Rádsetoulalové. Po jejich porážce a pár hodinách přátelského povídání nám ale naštěstí sdělili lokaci tohoto ananasu a my jsme ho mohli úspěšně vrátit původní majitelce.
Celá dvoutýdenní akce dopadla více než dobře a věříme, že každý účastník, co si na táboře vyzkoušel práci detektiva, si domů odváží plno zážitků a vzpomínek.
