Bitva pěti armád

V pátek se na tábořišti v Křídlech sjely armády lidí, elfů a trpaslíků za dobro a skřetů s horaly za zlo, aby srovnaly své síly v těžkých bojích a určily vítěze Velké bitvy. Na začátku akce byly zkontrolovány zbraně a nevyhovující zabaveny nebo opraveny. Každý bojovník byl také ohodnocen životy podle vzhledu a praktičnosti kostýmu. Takže ti, kteří si vytvořili věrohodný kostým byli ve výhodě narozdíl od těch, kteří ho odflákli a museli si při boji vystačit s minimem životů.

Následovaly souboje v aréně. Každý měl možnost vyzvat příslušníka jiného národa a za vítězství získat zlaťáky pro svou stranu. Někteří také jen sledovali techniku nepřátel. Vydělané peníze byly odevzdány králům. Následovala večeře a po ní večerní program, který se skládal z chval skupiny NaPlno a kázání Davida Louly. V noci byla pěkná, hodně hlasitá, bouřka.

Druhý den po snídani jsme se oblékli do kostýmů, začernili se válečných malováním a šli na nástup, kde se za peníze získané v aréně dražili žoldáci pro dopolední Tažení. Jednotlivé armády měly za úkol postavit si pevnosti, podle fáborků najít poklady a bojovat o ně s nepřáteli. Další možností bylo najít a porazit zlobry nebo zbojníky. Bojovalo se až posledních chvil vyměřeného času. Konec nastal zrovna uprostřed jedné větší bitvy, kde jsme se my horalé, společně s našimi spojenci skřety, snažili připravit elfy a lidi o jejich poklady. Po skončení tažení dostali králové odměny za získané zlato a šlo se na oběd.

Po obědě byla další dražba žoldáků na odpolední Bitvu o pevnosti. Lidé a elfové získali většinu žoldáků pro sebe, takže byli rázem mnohem silnější. Cílem hry bylo obsadit nepřátelské pevnosti a sebrat jim vlajku. V průběhu bitvy se daly také získat další zlaťáky vytvořením náhrdelníků, sošek či secvičením kulturních představení. Průběh této hry byl velmi vyrovnaný, nakonec však dobro zvítězilo a po vyhodnocení předvedly národy své představení, méně či více zdařilé. Po této hře zbylo trochu času, který většina z nás využila pro odpočinek, na rozdíl od menších neúnavných dětí, které neustále sváděly bitvy všude po tábořišti.

Následovala závěrečná Velká bitva, která měla rozhodnout o celkovém vítězi. Tentokrát byla většina žoldáků najata zlou stranou. Obě armády se odebraly na velkou louku za tábořištěm, vylosovaly si strany, sešikovaly se proti sobě a bitva začala. Já osobně jsem čekala dlouhý vyrovnaný boj, skřeti a horalové však v několika minutách s přehledem porazili bojovníky dobra. Následovalo skupinkové focení a návrat do tábořiště, kde na nás již čekala večeře. V sobotním večerním programu účinkovala „skřetí“ kapela a Pavel Svoboda.

Poslední den dopoledne se hrála koulovačka o vlajky. Opět jsem byla na vítězné straně. To se mi fakt líbilo. Potom se ještě hrálo ringo a fotbal a účastníci B5A 2013 postupně odjížděli. Mě prostě takovéhle bitvy baví, proto se mi to líbilo a myslím, že si to užili i všichni ostatní. Doufám, že příští rok přijede ještě mnohem víc lidí a opět vyhrajeme!

Další příspěvky z akce

Vezmeme to popořádku,
všechny dojmy od začátku.

Po pár krocích loukou, poli,
na tábořišti jsme byli,
že by bylo nepěkné,
to nedá se říct rozhodně.

Srub na střeše trávu má,
svou krásou mě dojímá,
Monča zas hledí na středověký stan:
„To je tady stanů pán!“

Jak bych shrnula Velké tažení?
K zahození to zdaleka není.
Velké zlobry řádně jsme si užili,
za pár minut tvrdě jsme je zabili.

Našlo se i pár drobností,
co nemůžeme nazvat skvostí…
Temná strana měla hodně členů,
ta světlá mohla jít rovnou domů.

A občas byly tvrdé zbraně,
zvlášť když se šlo „hrr – na ně!“
Skřeti útočili zezadu,
Bob by je strčil do ledu.

Elfové neměli uši,
to mohlo by být lepší.
Stejně jako některých lidí kostýmy,
co běžné oblečení připomínaly mi.

Papírový souboj – to byl trochu kýč,
příště Velkou bitvu nebo jedem pryč.

Velmi povedený byl duchovní program,
a s ním i časový harmonogram.
Nakonec prostě musím říct,
že za rok nás přijede víc.

PS: Všechno se nám líbilo,
za tu cestu to stálo!

autor Elis S. | 8. PH Zlín

Na B5A jsem byl poprvé. Pozvali mě přátelé z Vysočiny. Po krátkém přemlouvání, jsem se rozhodl jet. Rozhodně nelituji, že jsem se zúčastnil této akce. Boje mezi národy byly vedeny, tak aby se nikomu nic vážného nestalo. Krom bojů byla možnost si tam zahrát ringo či fotbal. Musím pochválit organizátory, kteří odvedli dobrou práci a připravili pro nás skvělý víkend, kde se určitě nikdo nenudil. Myslím, že jsme si to tam všichni užili a není nikdo, komu by se tam nelíbilo. Pokud bude možnost, rád se zúčastním i příští rok.

autor František K. | Jindřichův Hradec

Druhý ročník B5A byl velkým dobrodružstvím a nezapomenutelnou akcí léta 2013. Program tradičně probíhal ve třech dnech, tentokrát na tábořišti poblíž Křídel u Nového Města na Moravě a oproti minulému ročníku nám velice přálo počasí.

Součástí programu byla bitevní aréna, ve které bylo možno získat hotovost pro koupi žoldáka. Zlaťáky šly samozřejmě získat i během Tažení při hledání pokladů, během kterého docházelo velice často k menším soubojům nejen mezi zúčastněnými národy, ale i se zlobry a zbojníky. Další částí byla Bitva o vlajky a pevnosti, při které bylo velice důležité taktizovat. Pro ty, co nechtěly bojovat, tu byla možnost plnění questů, při kterých mohly hledat poklad skrytý v areálu tábořiště, vyrábět sošky z přírodního materiálu, či si připravit krátkou dramatickou scénu. Třešničkou na dortu byla závěrečná bitva, kdy na straně dobra stáli bok po boku elfové, lidé a trpaslíci a na straně zla armáda skřetů a horalů. Stejně jako předchozí rok vyhrála strana zla a to svojí nepopiratelnou velikostí.

Kromě bitev byly v programu i chvály – uctívání Pána a dvě kázání. Bitva byla oproti předchozímu ročníku výrazně lepší a doufám, že se příští rok počet účastníků opět zvýší.

autor Josef H. | 25. PH Žďársko

Když bys měl/a vybrat jeden největší zážitek z bitvy, co by to bylo?

Martin (7 let) – Nejvíc se mi líbil skřet, který měl zbraň s bodáky. Vypadal hustě.
Maruška (5 let) – Nejvíc se mi líbilo, že jsme byli s mamkou za kuchařky a večer jsme tancovaly jako víly.
Vašek (9 let) – Líbilo se mi, že se vylepšilo počasí a jak jsme bojovali.
Pítr (10 let) – Nejvíc se mi líbila bitva o vlajky. Podařilo se mi získat všechny 4 vlajky. Cestou do skrýše mě potkali asi čtyři skřeti. Zeptali se mě, kolik mám životů, ale naštěstí je vůbec nenapadlo, že mám u sebe schovanou vlajku.
Kuba (8 let) – Škoda, že nebyla bitva na víc dní. Taky se mi moc líbilo, jak jsme spali ve stanech.
Matěj (10 let) – Líbilo se mi, že jsme vyhráli bitvu o vlajky.
Lexa (10 let) – Jsem rád, že se mi zlepšilo astma a mohl jsem bojovat.
Verunka (1 rok) – Ham, mňam, haf haf.
Vašek (38 let) – Líbilo se mi velké nasazení služebníků a výborná organizace. Když by bylo ještě víc společných modliteb, nevadilo by mi to.
Jana (34 let) – Nejvíc se mi líbila bitva na kukuřičném poli.
Ilona (stále mladá velitelka) – Celkově se mi bitva moc líbila. Organizace byla dobrá. Oceňuji, kolik práce stály přípravy i samotná bitva. Prostředí táborové základny bylo o 100% lepší než minulý rok. Duchovní program byl také pěkný a povzbudivý. Bylo pěkné, že pozvání ke službě slovem přijal David Loula.

účastníci | 27. PH Jihlava

Copy link
Powered by Social Snap